Guest
Mavro Orbini středověký katolík kněz z města Ragusa. Díky kterému,starověké popisy Slavjanů (Slovanů) z Italské knihovny z tzv. zakázaného seznamu Římem dosáhl našich dnů. V roce 1601 vyšla kniha Orbina v Pesaru s podrobným popisem dějin slavjanských národů, nazvaná Dějiny království slavjanského “История царства славянского“. Autor slavjanské encyklopedie studoval všechny klášterní a osobní knihovny, stejně jako italské archivy, jako je slavná knihovna Vévoda z Urbina, jedna z největších knižních sbírek své doby. Půl století po Orbiniho smrti v Itálii nastaly těžké časy. Jedinečná knihovna s velkými ztrátami migrovala do Vatikánu. V roce 1722 vyšel v Rusku dekretem Petra Velikého průměrný a dosti zkrácený překlad této knihy v ruštině, přesto byla Orbiniho encyklopedie dlouhá léta neznámá pro většinu historiků. Jedinečná kniha vypráví úžasnou pravdu a skutečnou slávu o arijsko-skythského indoevropského lidu. (Skythové byli slovani v latině) Jaká fakta nutí certifikované historiky psát naštvané komentáře pod toto video. Slavjané (Slovani) žili v dobách starověkého Řecka, starověkého Říma a také starověkého Egypta. () Tento závěr vyplývá ze seznamu písemných pramenů, které se staly základem pro sestavení historiografie slavjanského národa. Mezi autory jsou díla Strabóna a Plinia, kteří žili v době Ježíše Krista, jakož i Paulus Diaconus, Pompeius Trogus, Publius (též Gaius) Cornelius Tacitus, který zemřel podle oficiální verze dějin ve 120 roce našeho letopočtu. Více než to, slavjanské národy žily a vzkvétaly dlouho před narozením Krista. Například o nich psal Sokrates ve svých dílech, který zemřel, opět podle oficiální verze dějin v roce 399 př. n. l. Slavjané byly národ ne slova ale konu, o tom píše i sám Orbini a autoři, na jejichž díla se odvolává. Není se čemu divit, píše kněz na začátku knihy, že slavjanský kmen, dnes mylně nazývaný “скалавоинским“, se mezi historiky netěší slávě, kterou by měl právem mít a jeho důstojné činy a slavná tažení jsou ukryty v husté mlze a jsou téměř pohřbeni ve věčné noci zapomnění. S množstvím válečných a udatných mužů nebyli žádní učení muže, kteří by svými spisy zvěčnili jejich jména. Jiné kmeny jsou ve své velikosti mnohem nižší než my a jen proto jsou nyní tak slavní, protože měli učené muže, kteří je oslavili svými spisy. Slavjani dobyli, jestliže ne celý starověký svět, pak prakticky všechno. ()
