Guest
Celkově se předpokládá, že Barbie byl zodpovědný za popravu nebo vraždu více než 4 000 osob a za deportaci 7 500 Židů, z nichž většina zahynula v Osvětimi. Barbie opustil Lyon v srpnu 1944, pouhý měsíc před osvobozením města americkou armádou. Dostal se zpět do Německa, kde se do konce války zapojoval do bojů. Po válce vznesla francouzská vláda proti Barbiemu obvinění a jeho jméno bylo zveřejněno na seznamech hledaných válečných zločinců. Přestože byl Barbie nejméně dvakrát zatčen, nebyl identifikován. V roce 1946 žil Barbie pod falešným jménem v německém Marburgu a spolupracoval s organizovanou skupinou nacistů na vytvoření nové německé vlády. V roce 1947 důstojník americké armádní kontrarozvědky - CIC - Barbieho vypátral, ale místo aby ho zatkl, získal hledaného válečného zločince jako informátora. V letech 1947-1951 Barbie poskytoval americkým úředníkům informace o francouzské rozvědce a sovětských a protikomunistických aktivitách v americké zóně okupovaného Německa. V době, kdy francouzská vláda v roce 1949 požádala americké úřady o vydání Barbieho, bylo již veřejně známo, že Barbie žije volně v americké zóně pod falešnou identitou. Když se francouzské požadavky na vydání stupňovaly, CIC v roce 1951 v obavě, že Barbie ví příliš mnoho o jejích zpravodajských operacích, pomohla Barbiemu s rodinou uprchnout do Jižní Ameriky přes americkou takzvanou “krysí stezku“, která pašovala uprchlé nacisty a další uprchlíky Osy z poválečné Evropy. Pod jménem Klaus Altmann se Barbie usadil se svou rodinou v Bolívii v La Paz. Zatímco francouzská vláda soudila Barbieho v nepřítomnosti a odsoudila ho k trestu smrti, Barbie se v La Paz prosadil jako významná podnikatelská osobnost. Díky silným vazbám na bolivijskou vládnoucí stranu byl Barbie zapojen nejen do podníkání v lodní dopravě, ale také do obchodu se zbraněmi. Během následujících dvaceti let získal bolivijské občanství a diplomatický pas, který mu umožňoval nerušeně cestovat do Evropy a Spojených států. V roce 1971 však “lovci nacistů“ Serge a Beate Klarsfeldovi identifikovali Altmanna jako Barbieho a vypátrali ho, tehdy už žijícího v Peru. V roce 1972 Klarsfeldovi zahájili veřejnou kampaň za to, aby byl Barbie převezen zpět do Francie a postaven před soud za válečné zločiny. Barbie se vrátil do Bolívie, kde mu konexe v bolivijské armádě poskytovaly ochranu před vydáním až do pádu režimu při “bolivijském kokainovém převratu“ v roce 1980. Za nové vlády byl Barbie v roce 1983 zatčen a vrácen do Francie. V Lyonu byl Barbie obviněn z válečných zločinů, a to za deportace dětí z Izieu, deportace do Osvětimi a Ravensbrücku v srpnu 1944 a mnohé další zločiny. Kontroverzní je, že Barbie nebyl obviněn v souvislosti se zatčením a mučením Jeana Moulina. Mezi těmi, kdo svědčili znovu proti Barbiemu, byla osmdesátiletá Sabine Zlatin, zakladatelka dětského domova v Izieu, a pečovatelka z tohoto domova Lea Feldblum, které bylo 69 let a byla jedinou, která přežila deportaci z dětského domova. Soudní proces s Barbiem byl významnou veřejnou událostí, která ve Francii podnítila vážné rozhovory o válce, francouzském odboji a holokaustu. Během procesu Barbie prohlásil: “Až stanu před Božím trůnem, budu posouzen jako nevinný.“. Po skončení procesu v roce 1987 byl Barbie shledán vinným a odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody. Navzdory svému odsouzení zůstal Barbie neochvějným a oddaným nacistou a prohlásil: “Jsem hrdý na to, že jsem byl velitelem nejlepšího vojenského útvaru Třetí říše, a kdybych se měl narodit tisíckrát znovu, byl bych tisíckrát tím, kým jsem byl.“. Když Klaus Barbie v roce 1991 zemřel ve francouzské vazbě na rakovinu, bylo mu 77 let. Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History. Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné. ► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: #worldwar2 #historie #dejiny #ww2
