Guest
Ekonomické zprávy 5. 9. 2024 ČR Vláda České republiky předložila návrh státního rozpočtu na příští rok 2025. Počítá se schodkem dvě stře třicet miliard korun. I když se jedná o meziroční pokles, tento deficit stále vyvolává otázky, zejména v kontextu rostoucích mandatorních výdajů, které představují více než devadesát procent všech výdajů státu. Vláda se také bude muset vypořádat s rostoucím zadlužením, přičemž na obsluhu státního dluhu je vyčleněno sto miliard korun. Hospodaření české vlády ke konci srpna skončilo s deficitem přibližně sto sedmdesát šest miliard korun. Je znepokojující, že vláda se prezentuje jako úspěšná, přestože strukturální problémy rozpočtu přetrvávají. Příjmy z Evropské unie výrazně poklesly, což ukazuje na slabou schopnost Česka efektivně čerpat prostředky z fondů EU. Zároveň roste výdajová zátěž spojená s obsluhou státního dluhu. Navzdory proklamacím o odpovědné politice se deficit stále blíží alarmujícím 252 miliardám, což vyvolává otázky ohledně skutečné udržitelnosti vládních reforem. Český herní průmysl, který v posledních letech významně roste, se od příštího roku dočká státní podpory prostřednictvím Státního fondu kinematografie. Tento krok však mezi vývojáři videoher vyvolal smíšené reakce. Zatímco někteří tvůrci vítají možnost dotací, jiní varují před rizikem korupce a zkreslování trhu. Kritici, včetně známého vývojáře Daniela Vávry, upozorňují na možnou střet zájmů při rozdělování peněz, kdy členové komise budou vybírat projekty svých známých. Na druhou stranu, zástupci menších studií argumentují, že státní podpora je nezbytná, aby česká herní studia dokázala konkurovat kolegům v Polsku nebo Finsku, kde podobné fondy již existují. EU Volkswagen poprvé ve své historii uvažuje o uzavření své německé továrny. Firma se již léta potýká s vysokými náklady a slábnoucí poptávkou po elektromobilech. Generální ředitel Blume má před sebou nelehký úkol – udržet kolos na nohou. Německá vláda mezitím chystá daňové úlevy ve výši šest set padesát milionů eur, aby podpořila prodej elektromobilů a zmírnila tlak na průmysl. Německá vláda plánuje snížit svůj podíl v Commerzbank, kterou zachránila během finanční krize. I když se banka stabilizovala a dosahuje rekordních zisků, prodej státních akcií může znovu otevřít cestu k jejímu převzetí zahraničními bankami, což by mohlo mít vážné důsledky pro německou i evropskou ekonomiku. Kritici varují, že evropský bankovní sektor trpí přehnanou regulací z Bruselu a tvrdou konkurencí, což znesnadňuje růst bank. Irsko čelí nečekanému problému přebytku téměř devět miliard eur, který vznikl díky rostoucím příjmům z korporátních daní. Vláda se však rozhodla místo investic do naléhavé infrastruktury, jako je bydlení nebo veřejná doprava, šetřit pro budoucí výzvy, jako jsou důchody a klimatické změny. Tento přístup kritizují ekonomové, kteří varují, že Irsko promarní jedinečnou šanci na rozvoj. Irsko čelí mezinárodnímu tlaku na změny v korporátním zdanění, které by mohly ohrozit příjmy, jež jsou základem jeho hospodářského růstu. SVĚT Turecko formálně požádalo o členství v BRICS, což odráží jeho snahu posílit vliv mimo tradiční západní spojence. Prezident Erdoğan dlouhodobě kritizuje pomalý pokrok ve vstupu do EU a zvažuje alternativy k Západu, včetně blízkých vztahů s Ruskem a Čínou. Členství v BRICS by Turecku otevřelo dveře k rozšířené ekonomické spolupráci, zejména s Čínou a Ruskem, a přístup k financování přes novou rozvojovou banku BRICS. Turecko přitom zůstává klíčovým členem NATO, ale snaží se rozvíjet vztahy na obou stranách světového politického spektra. Na říjnovém summitu BRICS v Rusku bude jedním z témat další rozšíření bloku. Ukrajinští podnikatelé čelí závažným byrokratickým překážkám při cestách do zahraničí, které negativně ovlivňují jejich obchodní aktivity a možnosti exportu. Jak uvádí podnikatel Mykyta Kovalevskyj, tyto problémy jsou způsobeny mimo jiné neefektivním fungováním systému, který měl usnadnit podnikatelské výjezdy během válečného stavu, ale místo toho je zneužíván falešnými dobrovolníky a korupčními praktikami. Tato situace ohrožuje nejen důležité zahraniční obchodní vztahy, ale také příliv cizí měny do země, který je pro ekonomiku válkou postižené Ukrajiny klíčový. V Pekingu se tento týden sejde osm set čínských a afrických podnikatelů, aby diskutovali o prohloubení spolupráce v průmyslu a obchodu. Čína už v Africe investovala více než čtyřicet miliard dolarů a vytvořila přes milion pracovních míst. Objem vzájemného obchodu vzrostl za poslední dvě dekády na téměř dva biliony jüanů, což z Číny činí klíčového partnera pro africký rozvoj.
