Guest
„Když jsem se vcítil do syna, normálně mi vhrkly slzy do očí. Jak on se musel cítit, jaká to pro něj byla situace,“ říká David Moos, pracovník IT a otec dvou dětí. Letos na jaře zažil šok, když zjistil, jakými „pedagogickými“ metodami se ředitelka mateřské školy v Senetářově, jíž svěřil svého tehdy tříletého syna, snažila dítě „motivovat“ k lepším výkonům v oblékání a dalších dovednostech. Syn pana Moose dle psychologického vyšetření neměl a nemá žádné výrazně specifické potřeby oproti jiným dětem v jeho věku. Přesto si na něj ředitelka rodičům během rodičovských konzultací stěžovala, že je neschopný vykonávat běžné činnosti a že nadměrně vytěžuje kapacity asistentky. David Moos s manželkou byli sice překvapeni, nicméně neváhali nabídnout součinnost a dohodli se s ředitelkou na domácím nácviku některých dovedností. To, co David Moos viděl při vyzvedávání syna hned druhý den po konzultaci, mu však definitivně otevřelo oči. Po konzultaci s několika právníky nyní podává na ředitelku školky trestní oznámení a rozhodl se svůj příběh i medializovat. Když si dítě najednou začne „vymýšlet“, že se mu nechce do školky či do školy, nemusí to totiž být vždycky jen z jeho lenosti nebo rozmaru. ____ Líbí se Vám video? Podpořte naši nezávislou redakci darem zaslaným na účet číslo 123-3999560217/0100 (IBAN CZ38 0100 0001 2339 9956 0217, BIC KOMBCZPPXXX). Na každém daru záleží, všechny platby dělají v součtu velký rozdíl. Děkujeme.
