Guest
„Naši předkové před nějakými 100 lety neměli běžné zavařovací sklenice, jak to známe my dneska, a přesto ovoce, které spadalo, zpracovávali na povidla. Uchovávalo se to v hliněných krajáčích, a hospodyně musely vědět, jak zajistit, aby se povidla nezkazila i bez sterilace. Takže se povidla dělala hustá, a povrch povidel se potom ještě nechával uschnout, takže vytvořil silnou krustu,“ říká odbornice na svět našich babiček Alena Gajdušková v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. Textový přepis na: Podpořte nás prosím zde: Web: Fac
