Guest
Karel Čapek, slavný český spisovatel, použil termín “robot“ poprvé ve své divadelní hře “.“ (Rossum's Universal Robots), která byla poprvé uvedena v roce 1920. Hra zavedla pojem “robot“ do světové literatury a diskutuje o etických a filozofických otázkách spojených s vytvářením umělých bytostí. Čapek vytvořil slovo “robot“ od slov “robota“ (český výraz pro nucenou práci) pro popis umělých bytostí, které jsou ve hře vyrobeny a slouží lidem, ale nakonec se proti nim vzbouří. Děj hry “.“ (Rossum's Universal Robots) od Karla Čapka se odehrává v budoucnosti, kde je vynalezena technologie výroby umělých bytostí nazvaných “roboti“. Tito roboti jsou stvořeni firmou . (Rossum's Universal Robots), která je vlastněna rodinou Rossumových. Hlavním konfliktem příběhu je otázka lidské kontroly nad roboty a jejich vzpoura proti svým stvořitelům. Původně jsou roboti vytvořeni jako pracovníci, kteří mají plnit rutinní a nebezpečné úkoly za lidskou rasu. Postupem času však získávají vědomí a začínají požadovat práva a svobodu. Hra sleduje vzestup robotů, jejich osvobození se od lidské kontroly a následné vzpoury, která vede k válce mezi lidmi a roboty. Konflikt nakonec vyvrcholí masovým vyhubením lidské populace a úplným převzetím moci roboty. Čapek ve hře reflektuje mnoho etických a filozofických otázek, včetně otázky, co to znamená být lidský, jaká jsou práva umělých bytostí a jaký vliv má technologie na lidskou společnost. “.“ je také první prací, která popularizovala světoznámý pojem “robot“, který vznikl od slov “robota“ (český výraz pro nucenou práci) a stala se důležitým dílem v historii science fiction. Čapek se ve svých dílech zaměřoval na širší společenské a technologické otázky, které se mohly jevit jako fantastické v době jejich psaní, ale dnes se stávají aktuálními. Jeho práce předvídala možné důsledky technologického pokroku a varovala před potenciálními negativními dopady na lidskou společnost. A jaká je budoucnost umělé inteligence? Dnes se zaměříme se na klíčové oblasti týkající se technologického vývoje, etiky, ekonomických dopadů umělé inteligence a robotizace a také sociálních aspektů? O tom hovoříme s významným slovenským ekonomem a vizionářem profesorem Peterem Staňkem, který se specializuje na tvorbu tzv. “architektury souvislostí“. Tento koncept zahrnuje komplexní přístup k analýze ekonomických a společenských procesů, který zdůrazňuje vzájemné vazby a souvislosti mezi různými aspekty ekonomiky a společnosti. Red-PA
