Guest
♠ Vážení čtenáři, o budoucnosti informačních zdrojů rozhodujete především Vy. Pokud se Vám líbí naše zpravodajství, podpořte nás darem ------------------------------------------------------------------------- Co se děje se vzorky z testování na Covid-19? Víme, co se děje s odebraným materiálem při testech na COVID-19? Proč je čínská firma BGI ochotna v Americe zadarmo budovat testovací laboratoře? Kdo chce v Evropě do příštího roku shromáždit genetické informace z DNA nejméně milionu občanů? A jak se DNA dá zneužít? Čínský režim buduje největší databázi biometrických dat na světě. Biometrická data jsou všechny údaje sloužící k identifikaci jedince, např. otisk prstu, geometrie tváře, tvar ucha, hlas nebo DNA. A právě ke získání DNA nabízí masové testování na COVID-19 výbornou příležitost. A tak Komunistická strana Číny může nyní celkem snadno shromažďovat DNA nejen čínských občanů, ale i lidí po celém světě. Bývalý ředitel kontrarozvědky USA Bill Evanina řekl, že Komunistická strana Číny ukradla osobní data zhruba 80 % Američanů. V pořadu „60 minut“ varoval, že „cizí mocnosti mohou shromažďovat, ukládat a využívat biometrické informace z testů na COVID-19.“ Obavy budí především fakt, že předním světovým institutem genomiky a zároveň společností, která provádí testy na COVID-19 je čínská firma BGI Genomics. BGI prodala miliony testovacích sad do Evropy, Austrálie a USA. V Evropě má pobočku v Kodani a Londýně. Nejméně šesti státům USA nabídla velkorysé testovací balíčky, které zahrnují vybudování a zajištění provozu testovacích laboratoří a poskytnutí technických znalostí a vybavení – a to vše zdarma. Bývalý agent FBI a CIA má podezření, že nabídka těchto laboratoří je Trojským koněm. BGI se v USA uchytila nejen díky podpoře Obamovy administrativy, zásadní roli v její expanzi hrála Nadace Billa a Melindy Gatesových. Čínské společnosti včetně BGI uzavřeli partnerství s americkými nemocnicemi, univerzitami, výzkumnými institucemi a nabízejí služby sekvencování genů za nízké ceny. BGI nechvalně proslula kvůli obvinění že „prováděla genetické analýzy používané k potlačování Ujgurů a dalších muslimských menšin v Číně.“ BGI je sice soukromou společností, ale každá čínská firma má povinnost sdílet data s čínským režimem. A jak se vzorky DNA dají zneužít? Je známo, že například Google, Facebook nebo chytré telefony o nás sbírají řadu informací. Tyto informace ale může získávat také čínský režim pomocí kybernetických útoků nebo jiným způsobem. Pokud dojde ke zkombinování osobních dat a vzorků DNA, vznikne z toho poměrně ucelená biometrická databáze. Ten, kdo ji vlastní, se jednak může stát světovým vůdcem určitých odvětví, např. biotechnologie, což je jedním z cílů iniciativy – Made in China 2025. Za druhé, bude o lidech zanesených v databázi vědět téměř vše, možná více, než o sobě vědí oni sami. Co máte rádi, kdy chodíte spát, kam chodíte nakupovat, jaký máte vztah s tchýní, jaké nemoci vás čekají, z čeho máte strach a jaké máte slabosti. Navíc může díky databázi poměrně rychle vystopovat všechny vaše příbuzné a přátele. Zatímco ve svobodném světě se dají takováto data zneužívat jen omezeně, v totalitní společnosti se stávají velmi nebezpečným nástrojem. Pokud se například dostanou vaše názory do rozporu s agendou totalitní moci, takový režim vaše slabosti využije jako páku k manipulaci nebo vydírání. Za třetí, data se potenciálně dají využít i k vytvoření biologické zbraně šité na míru pro určitou etnickou nebo jinou skupinu lidí. A co se děje s odebranými vzorky DNA na covidových testech v Evropské unii? EU založila 1. června 2020 iniciativu B1MG - Beyond 1 Million Genoms – více než 1 milion genomů. Cílem je získat do roku 2022 nejméně jeden milion vzorků DNA od občanů jednotlivých států EU a vzorky zanalyzovat. Bývalý slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí informoval na únorové tiskové konferenci, že Evropská komise vyjádřila požadavek, aby jednotlivé země sekvenovali 5 – 10 % odebraných vzorků při testování na COVID-19. Krajčí naznačil, že vzorky DNA jsou předávány k sekvenování bez vědomí a souhlasu občanů. Zdroje použité v reportáži a další informace:
